Online verze diplomové práce "Budování a řízení značky v prostředí sociálních médií" -- ke stažení v PDF
srpen 2011 -- Studia nových médií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy

Ke stažení
Ke stažení v PDF

3. 1. Diskusní fóra

Diskusní fóra patří mezi první sociální média WWW, navázala na, pro nás již internetově archaický, systém nástěnek BBS. Diskuse jsou většinou řazeny podle kategorií a pak podle jednotlivých témat. Přispěvovatel se většinou musí nejdříve zaregistrovat, vytvořit si přezdívku a pak může začít diskutovat a interagovat s ostatními. Oproti jiným způsobům internetové komunikace jako je chat nebo instant messaging jsou fóra archivována a není vyžadována bezprostřední reakce. Fóra utváří online komunity lidí, kteří se v reálném životě neznají, ale přitom mohou mít mnoho společného.

Ve světě patří mezi nejužívanější fóra [56] ta oborová, která se věnují nějakému tématu; tak například technologiím, komiksům manga anebo určitému softwaru. Na českém internetu patří mezi nejznámější univerzální diskusní weby Okoun.cz, Nyx.cz nebo Lopuch.cz a oborové Webtrh.cz, SuperForum.cz od Mladé fronty, Warforum.cz nebo Babinet.cz.

3. 2. Sociální sítě

Online sociální síť [57] je webová platforma založená na komunitě uživatelů a institucí, kteří jsou propojeni vazbami. Takovéto vazby mohou vznikat z různých důvodů, nejčastěji jde o společné zájmy a o přátelství. Uživatelé, kteří vystupují pod vytvořenou identitou nejčastěji v podobě profilu, jsou mezi sebou propojeni a vzájemně mezi sebou interagují a sdílí informace. Tyto informace se vyskytují především v podobě textu a multimediálního obsahu jako jsou fotky, obrázky, video nebo audio nahrávky.

Mezi nejstarší široce rozšířené sociální sítě v Česku patří Spolužáci.cz od portálu Seznam.cz. I originály ve světě (např. Classmates.com) patří mezi starší sociální sítě. Spolužáci.cz fungují na principu reálných vazeb ze škol. Skupiny uživatelů s vlastními profily jsou tříděny podle škol a konkrétních tříd. Na principu hodnocení uživatelských profilů vznikla v Česku také dříve populární síť Líbímseti.cz. Mezi světové sociální sítě, které jsou v Česku známé, patří např. upadající MySpace.com (síť z českého pohledu zaměřená především na hudbu), Linkedin.com (kariérní síť zaměřená na byznys) nebo Foursquare.com (geolokační síť pro sdílení polohy a zároveň hra a katalog reálných míst v jednom).

Každopádně v tuto chvíli suverénně největší a nejrozšířenější sítí je Facebook.com, v červenci 2011 měl přes 750 miliónů [58] uživatelů, z toho 3,3 milióny z České republiky, což by představovalo téměř polovinu internetové populace [59]. Srovnáme-li ale statistiky z Facebooku s ročenkou věkového složení obyvatelstva ČSÚ [60], zjistíme, že profilů s věkem 14 let je na Facebooku 112 tisíc, přitom takových dětí žije jen 96 tisíc, pro 16 let je to 142 tisíc ku 121 tisíc a pro 23 let už 117 tisíc ku 142 tisícům. Tyto nesrovnalosti mohou být způsobeny snahou mladších dětí 13 let přihlásit se do sítě anebo vytvářením několika profilů pro jednu osobu. Tak jako tak, je Facebook velký fenomén i v České republice.

Facebook je z velké části uzavřená síť založená na přátelských vazbách z reálného prostředí. Nabízí prostor pro vzájemnou komunikaci, sdílení informací, odkazů, fotek a videí. Profily uživatelů spolu utvářejí přátelství, shlukují se do konkrétních skupin anebo sledují profily oblíbených značek.

Důvody, proč je Facebook tak populární, popisuje Shihová ve své knize The Facebook Era [61]. Na samém začátku se Facebook zaměřil pouze na univerzitní studenty, přičemž univerzity, jejichž posluchači se mohli zaregistrovat do této sociální sítě, přibývaly postupně od těch nejprestižnějších. Zakladatel Mark Zuckerberg touto politikou získal pro svou síť důvěryhodnou identitu a punc exkluzivity. „Univerzitní sítě jsou jasně definované a mají přímé offline analogie v podobě studentských seznamů a ročenek.“ [62] Navíc bylo možné první uživatele jednoduše ověřit pomocí univerzitního e-mailu, což opět zvyšovalo důvěru. Na rozdíl od MySpace tak nevznikala nová pseudo-přátelství, spíše byla přenášena přátelství z reálného prostředí do toho virtuálního.

Ještě jednu přelomovou novinku Facebook přinesl oproti konkurenčním sítím – kanály novinek. Na úvodní stránce má uživatel k dispozici aktuální přehled aktivit jeho přátel popř. oblíbených značek, které se udály v poslední době. Přehled nejnovějších příspěvků tak zásadním způsobem přispívá k častějšímu vracení se na tyto stránky. Po vzoru Facebooku zavedly přehled novinek i jiné sociální sítě. Mezi další přednosti Facebooku patří i systém notifikací, kdy je uživatel upozorněn na novinky, které se dotýkají jeho profilu nebo jeho aktivit a platforma pro aplikace třetích stran, prostřednictvím které může uživatel předat své Facebook informace cizí aplikaci, která s nimi dále pracuje (mezi takovéto aplikace spadají nejčastěji hry, soutěže anebo s fotkami a muzikou pracující aplikace).

Jako o jediném možném konkurentu Facebooku se hovoří o sítí Google+, kterou dříve pouze vyhledávač představil zatím v testovací verzi pro uzavřenou skupinu uživatelů na konci června 2011. Google+ propojuje již existující služby jako Google Profily, Google Hlášky (anglicky Google Buzz) a Google Latitude s novými funkcemi Kruhů přátel (Circles) pro organizaci přátel do segmentů a následné individuální sdílení, Setkání (Hangouts) pro hlasový a video chat, Témata (Sparks) neboli příjem zajímavých informací a Huddle pro hromadné zprávy v rámci Google+ kruhů v mobilu. Zatím síti Google+ rostou uživatelé velmi rychle (za tři týdny se ji podařilo získat 20 miliónů uživatelů [63]), jedná se ale hlavně o early adopters, kteří mají chuť zkoušet nové věci, takže je úspěch a ohrožení jedničky Facebooku zatím nejisté. Z marketingového pohledu nenabízí Google+ ve své testovací verzi nic, ani profily značkám nebylo v červenci možné zakládat.

3. 3. Blogy

Blogy jsou jedním z hlavních symbolů Webu 2.0 a svůj boom si zažily v minulém desetiletí. Nejčastěji se jedná o webovou stránku se zápisky, které jsou řazeny od nejnovějších po starší. Většinou stojí za blogem konkrétní osoba či skupina osob, která zde prezentuje své názory, informace a multimédia. Typů blogů je celá řada, často jsou blogy zaměřeny na nějaké konkrétní téma (oborové blogy), na konkrétní osobu (osobní blogy) či na určitou společnost (firemní blogy). Existují i různé druhy blogů [64] podle toho, na jaké médium se daný blog zaměřuje. Tak například hlavní náplní vlogů je video, photoblogů fotografie a linklogů odkazy na jiné weby. Interaktivitu blogů zajišťují komentáře pod příspěvky anebo sociální sdílení (viz dále).

Psát si svůj vlastní blog není složité, existuje totiž celá řada nástrojů a blogovacích systémů, díky kterým není potřeba, aby autor znal nějaké programovací jazyky či HTML. To je hlavní důvod, proč jsou blogy tak populární a je jich tak velké množství. [65] Ve světě patří mezi nejužívanější blogovací platformy Blogger.com od Google, Blog.com, Tumblr.com nebo Posterous.com. V českém prostředí se nejčastěji setkáme s blogovacími systémy Blog.cz, Bloguje.cz nebo s Sblog.cz od Seznamu. Někteří považují za blogovací systémy i složitější redakční platformy popř. CMS jako např. WordPress, Drupal nebo TypePad.

Důležitou funkcionalitou, která je s blogy úzce spojena, je RSS (popř. podobný formát Atom). Jedná se o XML formát, který upozorňuje odběratele konkrétního RSS kanálu na nové články a nabídne mu úryvek popř. celý příspěvek. Výhoda RSS kanálů spočívá v tom, že si čtenář může uložit několik takovýchto zdrojů do své čtečky (např. do Google Reader nebo do čteček integrovaných v prohlížečích či v emailových klientech) a má tak na jednom místě aktuální přehled o všech svých sledovaných blozích popř. jiných zdrojích.

3. 4. Mikroblogy

Mikroblogy jsou podkategorií klasických blogů, nicméně jejich vysoké rozšíření si zaslouží vlastní kapitolu. Jedná se blogovací systém, který má striktně omezenou délku sdělení (nejčastěji na 140 znaků), které může být pouze textového charakteru. Pokud chce tedy autor ukázat fotografii nebo video, musí na ně odkázat URL adresou, která vede mimo mikroblog.

Celosvětově nejrozšířenější mikroblogovací platformou je Twitter [66]. Ten tedy umožňuje založit si stránku/profil pro osobní či firemní přispívání. Navíc využívá i několik prvků sociální sítě, když nabízí možnost odebírat příspěvky (tweets) ostatních uživatelů (followers) a být tak s nimi ve větší interakci. Oproti sociálním sítím je mikroblogovací systém Twitter zcela otevřený, jeho obsah je veřejně přístupný. Vazby na Twitteru nejsou tolik založeny na přátelství jako na Facebooku, oproti tomu jde spíše o vazby z důvodu zájmu, které mohou být i jednostranné čili nevzájemné.

Příspěvky mají čistě textovou formu, což snižuje datovou náročnost, a tak se prostřednictvím Twitteru velmi rychle šíří velké množství především aktuálních informací. Otevřenost Twitteru umožňuje využití v různých platformách a aplikacích. Tweety je možné posílat i prostřednictvím SMS a stahovat přes RSS kanál. Síla Twitteru tedy spočívá v jeho rychlosti, jakmile se k vám dostane něco zajímavého, můžete to jednoduše přeposlat dál (retweet) a zobrazit to zase své síti followers.

3. 5. Služby pro sdílení multimédií

S nástupem digitálních fotoaparátů a mobilních telefonů s fotoaparátem narostlo množství fotografií a videí, které uživatelé vyprodukují. Fotky už se dávno netisknou, spíše se sdílejí na internetu. Právě pro sdílení multimédií „přinesl“ Web 2.0 celou řadu webových služeb. Skrze ně mohou uživatelé velmi rychle a jednoduše sdílet svůj obsah a nabídnout ho buď široké internetové veřejnosti anebo pouze vybraným osobám či skupinám. Jak již bylo zmíněno, řada služeb kombinuje několik sociálních médií, a tak i sociální sítě Facebook nebo Google+ slouží jako platforma pro sdílení multimédií. Naopak existují ale i služby zaměřené na konkrétní typ média, které využívají prvky sociálních sítí.

Pro sdílení fotografií je ve světě nejrozšířenější Flickr.com od Yahoo!, v srpnu roku 2011 zde bylo umístěno přes 6 miliard fotografií. [67] Jako jedna z prvních tato služba umožnila přidávat štítky (tags) k fotografiím, které mají v několika klíčových slovech vystihnout, čeho se fotografie týká; to usnadňuje hledání fotografií s podobným tématem. Mimo tyto textové štítky je možné k fotkám přidat i štítky s informací o místě pořízení snímku a to v podobě geo mikroformátu. Navíc mají autoři možnost zvolit si, pod jakou licencí mají být snímky publikovány. Pokud zvolí některou z licencí Creative Commons, umožní tak další využití svých snímků. I Google nabízí služby pro sdílení fotografií – Picasa a pro fotografie s geolokačními štítky Panoramio, které fotky zobrazí na mapě Google Maps nebo Google Earth.

Z českých služeb patří mezi nejrozšířenější platformy pro sdílení fotografií Rajče.net od společnosti MAFRA, Fotoalba.cz od Centrum Holdings anebo Galerie.cz od CET 21.

I pro sdílení videí existuje celá řada webových služeb. Nahrát video prostřednictvím služby druhé strany přináší několik výhod a zbavuje to autora celé řady komplikací. Tou hlavní jsou problémy s hostingem a vysokým přenosem dat v případě zájmu o video. Autor si také nemusí dělat starosti s kodeky, s kvalitou a se streamováním přenosu. Absolutní jedničkou v rámci sdílení videí je portál YouTube od Google, který je třetím nejnavštěvovanějším webem na internetu [68] a který zprostředkuje přes 2 miliardy zhlédnutí každý den. [69] I YouTube nabízí prvky sociální sítě; je možné si založit osobní či firemní kanál, budovat síť přátel a odběratelů, komentovat video příspěvky, sdílet v jiných sítích a především vkládat konkrétní videa do vlastních stránek (například tedy do blogů). Další známý video server Vimeo se zaměřuje na autorskou a uměleckou tvorbu, nabízí prostor filmovým a audiovizuálním nadšencům a experimentátorům, naopak nepovoluje komerční videa.

V Česku patří mezi nejrozšířenější video portály Stream.cz od Seznamu, který mimo možnost nahrát vlastní autorská videa uživatelů, vytváří vlastní na televizní bázi založenou tvorbu a zpřístupňuje některé pořady televize Prima a hudební videoklipy. Další české video servery jsou Zkouknito.cz nebo končící N-joy.cz. [70]

Pro sdílení muziky nabízí Web 2.0 také několik služeb. Většinou se jedná o podporu pro začínající kapely, muzikanty nebo experimentátory. Indabamusic.com nebo Muziboo.com jsou oblíbené v zahraničích, v Česku se těší největší oblibě Bandzone.cz [71], který nabízí registrovaným muzikantům a fanouškům možnost vytvořit si vlastní profil a vzájemně mezi sebou komunikovat. Podobně funguje i výše zmíněná síť MySpace.

Publikuje se a následně sdílí celá řada dalších multimédií. Například SlideShare.com nebo MyPlick.com umožňují nahrát prezentace vytvořené v kancelářských programech jako Microsoft PowerPoint a dále je sdílet popř. komentovat a vyhledávat mezi nimi. Podcasty jsou zjednodušeně řečeno buď zvukové, nebo video pořady, které jsou svázány s RSS kanálem, který odběratelé pravidelně monitorují a jehož prostřednictvím si stahují do svých přehrávačů nové soubory z daného pořadu (nejčastěji MP3 zvukové stopy). Praktická je právě možnost přihlásit se k odběru z konkrétního zdroje.

3. 6. Recenzní služby

Na principu crowdsourcingu fungují i různé recenzní weby, které sbírají od mnoha uživatelů zkušenosti a hodnocení ke zboží a službám. Každý si tak může přečíst hodnocení a poznámky od ostatních majitelů ke konkrétnímu zboží ještě před tím, než ho objedná. Jako průkopník v tomto oboru je uváděna internetová nákupní galerie Amazon.com, která již dlouho umožňuje svým zákazníkům hodnotit zakoupené zboží. Aukční portál Ebay, pro který je důvěra mezi dražiteli zásadní, je na hodnocení zcela závislý. Ukázal to i výzkum Dellarocasia; [72] celkové skóre hodnocení prodejce hraje klíčovou roli v rozhodování, zda u daného prodejce dražit či nikoliv. Dražitelé ale i prodejci se vzájemně hodnotí pomocí komentářů a positivních, neutrálních nebo negativních bodů, vyjadřují se jednak k samotnému předmětu aukce, ale i k vzájemné komunikaci, rychlosti nebo vstřícnosti.

I v prostředí českého internetu existuje celá řada služeb, portálů a nástrojů, které jsou zaměřeny na získávání zpětné vazby, recenzí a uživatelských zkušeností. Na stejném principu hodnocení prodejců a kupců, které jako první využíval portál eBay, fungují i ostatní aukční weby včetně českého Aukro.cz. Mezi kupujícími na internetových obchodech je zase populární služba Heuréka.cz, která nabízí možnost ohodnotit obchod po uskutečnění nákupu. Ostatní si tyto recenze a hodnocení mohou přečíst a vybírat tak mezi spolehlivými e-shopy. Filmová databáze ČSFD.cz umožňuje registrovaným uživatelům ohodnotit pomocí procent kvalitu konkrétních filmů, ostatní si tak mohou vybírat, na co půjdou do kina, podle hodnocení jiných. Portály Trop.cz nebo Scuk.cz dávají pro změnu lidem (v případě Scuku pouze registrovaným expertům) příležitost ohodnotit restaurace, kavárny nebo podobné podniky. Na základě vyhledání podle kritérií, mezi které může patřit i hodnocení ostatních uživatelů, si tak může člověk najít kvalitní podnik. I sociální síť Facebook umožňuje napsat recenzi na značku, která má zřízenu Facebook stránku a povoleny recenze, včetně stanovení hvězdiček od jedné do pěti. Na stejném principu funguje i hodnocení míst ve službě Google Places.

Možností, kde se dá orientovat podle uživatelských zkušeností a recenzí většího počtu více či méně neznámých lidí, stále přibývá a jak bylo naznačeno v předchozích odstavcích, mnohdy se jedná o ten rozhodující faktor, zda potencionální zákazník vezme zboží, službu či značku v potaz či nikoliv.

3. 7. Geolokační aplikace (LBS)

Location-based services [73] (LBS) neboli služby a aplikace, které pracují s polohou uživatele popř. přístroje, propojují reálný svět s tím digitálním a v posledních letech zažívají velký boom. Ten souvisí především s dostupností chytrých mobilních telefonů vybavených GPS modulem a internetovým připojením. Navíc je jim předpovídána slibná budoucnost. [74]

Aplikací, které jsou postavené na LBS, je už celá řada. Ty nejžádanější patří do kategorií navigací, sociálních sítí, her nebo reklam. V souvislosti se sociálními médii je potřeba se zmínit o aplikacích Foursquare, Gowalla, Facebook Places a Google Latitude, které patří podobně jako ve světě i v Česku k nejrozšířenějším a které uživatelé využívají pro aktivní sdělení své aktuální pozice, pro získávání informací o aktuálním místu a vyhledávání nových neznámých míst.

Jelikož patří Foursquare mezi marketingově nejpropracovanější aplikace a v Česku nejrozšířenější [75] LBS, popíšu jej. Jedná se o aplikaci pro mobilní telefon, která nabízí tři roviny, které vzájemně nenásilně propojuje. O sociální síť se jedná s ohledem na vytváření vazeb s přáteli, těm pak uživatel sděluje svoji aktuální pozici, resp. místo (venue), ke kterému se aktivně přihlásil (check-in); samozřejmě také může komentovat přihlášení svá i svých kamarádů. Dále pak Foursquare nabízí katalog míst, u kterých může uživatel provést check-in, ale také mezi kterými může vyhledávat. V centru města si tak majitel účtu na Foursquare může vyhledat nejbližší pizzerie nebo třeba posilovny. Navíc si může přečíst komentáře a tipy, které napsali ostatní uživatelé ke konkrétním místům. A v neposlední řadě je Foursquare hra na principu rozšířené reality (augmented reality), odměňuje totiž své uživatele za aktivní používání a vybízí k soupeření. V současné době existují odměny v podobě bodů za check-in (s ostatními uživateli je možné soutěžit, kdo má více bodů), virtuální odznaky za různé kombinace přihlášení (například odznak Knihomola za tři návštěvy knihovny nebo odznak Nejlepšího psího přítele za deset vyvenčení během týdne) a také odměny v podobě korunky starosty (mayor) pro místa, ke kterým se uživatel za poslední dva měsíce přihlásí ze všech uživatelů nejčastěji. [76]

Velmi podobným způsobem funguje i aplikace Gowalla, která je ale z hlediska soukromí otevřenější. Facebook Places oproti předchozím aplikacím nenabízí herní prvek. A oproti všem předchozím umožňuje Google Latitude zaznamenávat polohu mobilního zařízení resp. uživatele automaticky bez aktivního přičinění, přátelé tak mají vždy aktuální informace o poloze (s čímž samozřejmě souvisí řada bezpečnostních rizik).

3. 8. Ostatní sociální média

Výše zmíněná sociální média nejsou jediná, existuje celá škála dalších aplikací a služeb Webu 2.0; už jen stručně budou zmíněny ty nejdůležitější mezi zbývajícími.

Wiki je princip kolaborativního vytváření webů popř. hypertextových dokumentů. Každý tak může zasáhnout do podoby webové stránky, která wiki podporuje, může ji upravovat, doplňovat a v některých případech i zakládat a rušit. Ulehčuje to především jednoduchý značkovací jazyk. Princip wiki využívají především weby s velkým obsahem informací jako encyklopedie, návody nebo skripta. Jednoznačně nejznámější je v tomto ohledu encyklopedie Wikipedia.org, ta měla v květnu 2011 kolem 24 miliónů stránek ve zhruba 250 jazycích. [77] Příkladem oborové wiki stránky může být web Wikiskripta.eu, kde shromažďují a třídí studenti českých lékařských fakult výpisky a informace z oboru medicína.

Sociální záložkování anebo také anglicky social bookmarking slouží pro sdílení, ukládání, organizování a spravování odkazů/záložek na webové stránky (URL). Fungují docela podobně jako oblíbené položky v prohlížeči, jsou ale uloženy v síti, a tak umožňují sdílení i s ostatními resp. s přáteli. K odkazu je většinou možné přidat vlastní poznámky a vystihující štítek (tag), který ulehčí budoucí vyhledávání, ale také zařadí odkaz do kategorie. Výhodou těchto systémů je velké množství lidmi ověřených, okomentovaných a oštítkovaných odkazů – klasický příklad crowdsourcingu (čerpání námětů, nápadů nebo obsahů prostřednictvím širší komunity uživatelů). Mezi nejznámější záložkovací služby patří Delicious.com a Digg.com a v Česku Linkuj.cz nebo Jagg.cz. Sociální pluginy jsou pak nástroje, které ulehčují mimo jiné právě i záložkování, více o nich viz Habartová. [78]

Jak již bylo zmíněno, je zde ještě celá řada služeb, která souvisí se sociálními médií (virtuální světy a Second Life, augmented reality, portály otázek a odpovědí jako Quora.com, LBS pro sdílení fotek a společného prostoru jako Instagram nebo Color aj.), pro následující kapitolu už ale nejsou významné.


[56] Přehled největších anglicky psaných diskusních fór nabízí Wikipedia. List of internet forums. In Wikipedia : the free encyclopedia [online].

[57] Přívlastek „online“ je zcela na místě, přesto ho již nebude dále v souvislosti se sociálními sítěmi v této práci používat. Když bude řeč o sociálních sítích, vždy půjde o online sítě.

Pojem sociální síť (v angličtině social network) je v českém prostředí ne zcela přesně používán. Často je totiž zaměňován za pojem sociální média (v angličtině social media), který je z logiky věci spíše nadřazeným pojmem a tvoří zastřešující název kategorie médií, mezi která spadají právě sociální sítě anebo blogy, mikroblogy, wiki stránky ad. (dopouští se toho například Česká televize, která pod pojem sociální sítě řadí Facebook i mikroblogovací systém Twitter). Navíc samotný pojem sociální síť není používán až s příchodem webu 2.0, reálné sociální sítě jsou součástí odvěké civilizace, a proto bych považoval za vhodné užívat přívlastek online, mluví-li česká média o sociálních sítích.

[58] Facebook adds Skype video chat feature. BBC News [online].

[59] Zdroj: Facebook Statistics by country., SocialBakers [online].

[60] HAVEL, Radek. Věkové složení obyvatelstva v roce 2010., Český statistický úřad [online].

[61] SHIH, Clara. (česky) Vydělávejte na Facebooku.

[62] Tamtéž, s. 49.

[63] KNIGHT, Shawn. Google+ pulls in 20 million users in three weeks., Techspot [online].

[64] Typologií blogů se zabývá diplomová práce KOLÁČKOVÁ, Dana. Weblog jako elektronický informační zdroj.

[65] Technorati.com, což je anglicky psaný rozcestník a vyhledávač mezi blogy, indexoval v roce 2008 přes 112 miliónů blogů. Zdroj Welcome to Technorati [online].

[66] V současné době (květen 2011) má okolo 200 miliónů registrovaných uživatelů. Zdroj SHIELS, Maggie. Twitter co-founder Jack Dorsey rejoins company. BBC News [online].

[67] Zdroj KREMERSKOTHEN, Kay. 6,000,000,000. Blog Flickr [online].

[68] Zdroj Youtube.com : Alexa [online].

[69] Zdroj CHAPMAN, Glenn. YouTube serving up two billion videos daily. AFP[online].  

[70] MACICH, Jiří. Videoserver N-Joy.cz končí. Lupa.cz [online].

[71] V srpnu 2011 měl portál Bandzone.cz přes 28.800 registrovaných skupin se 164.000 MP3 skladbami v databázi. Zdroj Bandzone.cz [online].

[72] DELLAROCAS, Chrysanthos. The Digitization of Word of Mouth : Promise and Challenges of Online Feedback Mechanisms. Journal Management Science.

[73] SCHILLER, Jochen H.; VOISARD, Agnès. Location-based services. San Francisco : Morgan Kaufmann Publishers, 2004. 255 s. ISBN 9781558609297.

[74] CASHMORE, Pete. Next year’s Twitter? It’s Foursquare. CNN [online].

[75] V  dubnu 2011 měl přes 6.000 aktivních uživatelů z ČR, zdroj: LOHR, Václav. Statistiky Foursquare v ČR - duben 2011. @vaclavlohr's posterous [online].

[76] Více o aplikace Foursquare LUTONSKÝ, Marek. Foursquare : Proč a jak používat geolokační hru Foursquare. Knol [online].

[77] Zdroj Wikipedia:Size of Wikipedia. In Wikipedia : the free encyclopedia[online].

[78] HABARTOVÁ, Lucie. Sociální pluginy: historie a využití. Praha, 2011-03-20. 92 s., iii s. příl. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce Josef Šlerka.